Varhanní koncert

Varhanní koncert

PROGRAM VEČERA

 

  1. Johann Sebastian Bach                   Toccata a fuga d moll „dorická“ BWV 538 

  1. Johann Sebastian Bach                   Partita a moll pro sólovou flétnu

                                                                       III. Sarabande, IV. Boureé Anglaise 

  1. Georg Philipp Telemann                 Sonáta G dur

                                                                      I. Largo, II. Allegro

4. Georg Friedrich Händel                  Sonáta a moll

                                                                 I. Adagio, II. Allegro

  1. Franz Schubert                                Ave Maria 

  1. Antonín Dvořák                               Biblické písně

                                                                    č. 4, 5, 6, 8, 10 

  1. Antonín Dvořák                               Ave Maria

  1. Felix Mendelssohn – Bartholdy      Allegro moderato maestoso


 

V úvodu koncertu zazní skladby jednoho z největších géniů všech dob. Johann Sebastian Bach se varhanní hudbě věnoval celý svůj život a napsal pro tento královský nástroj nepřeberné množství skladeb. Toccata a fuga d moll s označením „Dorická“ vznikla ve Výmaru mezi lety 1708 – 1717. Toccata začíná motorickým pohybem                    v šestnáctinových hodnotách, který pokračuje během celé skladby až do jejího konce. Oproti ní nastupuje majestátní fuga vokálního charakteru.

      Současník Bacha Georg Philipp Telemann byl ve své době mnohem proslulejší než Bach. Byl velmi ovlivněn francouzskou i italskou hudbou, v jeho hudbě se začínají objevovat prvky rokokového stylu. Sonáta G dur je z cyklu šesti sonát a má taneční charakter. 

      Anglický skladatel Georg Friedrich Händel, který cestoval po Itálii a poté se usadil v Londýně, byl úspěšný skladatel oper a oratorií (nejznámějším se stal „Mesiáš“). Napsal také velké množství sonát pro různé nástroje s doprovodem cembala. Sonáty mají výrazná témata, razantní rytmy a taneční lehkost.

Rakouský skladatel Franz Schubert je řazen k autorům raného romantismu. Byl schopen dokonale vystihnou lyrické a romantické nálady. Možná právě proto jeho největší význam spočívá v písňové a komorní tvorbě. Písní složil přes 600.

Antonín Dvořák. Hudební skladatel, který proslul u nás i v zahraničí, se varhanní tvorbě příliš nevěnoval. Pro varhany napsal sbírku preludií a fug, které jsou z jeho studií na Pražské varhanické škole a jsou to spíše kompoziční pokusy, při kterých bylo potřeba ukázat, co si žák odnesl z hudební teorie. Dnes však zazní výběr z cyklu Biblické písně, kde Dvořák zpracovává žalmové zpěvy a Ave Maria.

            Felix Mendelssohn-Bartholdy napsal pro varhany Tři preludia a fugy a také šest sonát, které jsou těžištěm celého jeho díla. Skladba z dnešního programu pochází však z raného období a je drobnějšího rozsahu, ale zato plné mladické energie.

Monika Machovičová (*1998)

je studentkou šestého ročníku na Pražské konzervatoři ve třídě Jiřího Kotouče. Dále studovala pod vedením Barbory Perné-Řeřichové, Jiřiny Markové-Krystlíkové a také u Brigity Šulcové. Absolvovala pěvecké kurzy u Paola De Napoli. Jako sólistka Dětské opery Praha vystoupila v rámci festivalu ISME (2008) v Teatro Comunale v Bologni, také se představila v divadle v Bayreuthu a Dortmundu. Mezi její další úspěchy patří 1. cena a cena poroty za perspektivní pěvkyni na mezinárodní soutěži Pražský pěvec (2014), získala čestné uznání a cenu za interpretaci lidové písně na soutěži B. Martinů (2015) a v mezinárodní soutěži A. Dvořáka v Karlových Varech (v kategorii Operní naděje) získala cenu za interpretaci arie B. Smetany (2015). Příležitostně spolupracuje například s Říčanským Komorním Orchestrem a Piccola orchestra.

 

Alfred Habermann (*1997)

se od svých pěti let věnuje hře na klavír. Od roku 2006 navštěvoval ZUŠ Jihlava, kde studoval hru na varhany u Lubomíra Šrubaře. Po základní škole složil přijímací zkoušky na Pražskou konzervatoř a nyní je posluchačem šestého ročníku varhanního oddělení u významného českého varhaníka prof. Josefa Popelky. Věnuje se zde i hře na klavír (J. Macharáčková) a hře na cembalo (E. Keglerová). Zúčastnil se mistrovských kurzů ve Španělsku, Francii a Německu. Pravidelně koncertuje po celé České republice, vystoupil např. na přehlídce varhanních oddělení v Praze, na Mezinárodním varhanním festivalu v Užhorodě, v Terezíně nebo na Orlicko - Kladském varhanním festivalu. Pro Český rozhlas natočil skladby barokních skladatelů J. C. F. Fischera a J. P. Sweelincka. Pravidelně spolupracuje s Pěveckým sborem Dopravního podniku hlavního města Prahy a spolupracoval i s orchestrem a sborem Pražské konzervatoře a dalšími tělesy. Jako varhaník působí ve dvou kostelech v pražské farnosti Žižkov, a to u sv. Prokopa a dále u sv. Rocha. Pravidelně hraje také v Lukách nad Jihlavou a Vysokých Studnicích, odkud pochází.

 

Tomáš Závora (*1993)

pochází z malebného městečka Benátek nad Jizerou, kde se také začal věnovat hudbě. Nejprve pod vedením svého tatínka, poté na ZUŠ J. A. Bendy pod vedením nejprve MgA Jaroslava Černého, poté MgA Jiřího Bouška, se kterým stále spolupracuje. Nyní je studentem šestého ročníku Pražské konzervatoře ve třídě Mgr Miroslava Lopuchovského. Absolvoval řadu mistrovských kurzů u předních českých i světových flétnistů, např. u Jana Ostrého, Hansgeorga Schmeisera, Philippa Bernolda, Michela Moraguese, Catherine Cantine a dalších. V současné době je prvním flétnistou Podnikového dechového orchestru Škoda auto Mladá Boleslav. A příležitostně koncertuje s Mladoboleslavským komorním orchestrem a věnuje se sólovému a komornímu hraní.


Zpět na hlavní stránku